Get all 6 Třetí sloka releases available on Bandcamp and save 20%.
Includes unlimited streaming via the free Bandcamp app, plus high-quality downloads of Lancknechti, Ve špatný době, Dorotka, Pohádka, Jako dort!, and Křížová.
1. |
Slepou cestou
03:05
|
|||
|
1.
Příroda je klidná,
zpěv ptáků zní jako v ráji.
To když vítr zas po roce
do cizích je nese krajin.
Pryč z hnízd a pryč z domovů,
do dálek daných osudu,
pryč z těch zelených strání,
nad kterými vyrůstali.
Ref. 1:
Zírá na tu krásu kolem,
dlouho zůstal by tu rád,
však svému kraji dává sbohem.
Cestu svou nehodlá vzdát.
Čas, kdy narostly mu křídla,
nastal pro něj právě teď.
Jeho pouť bude moc dlouhá.
Tak, slunce, do dáli ho veď!
2.
Ta křídla mu mysl zakryla.
Cestou roky běžel dál
ve slepé víře, že snad osud svůj
během by předehnal.
Léta odmítal se zastavit,
čas proklouz mu mezi prsty.
A i když život se má žít,
sledoval jen prašné cesty.
Ref. 2:
Už nevnímá krásu kolem,
dlouho nezůstal tu stát.
Svému kraji dává sbohem.
Cestu svou nehodlá vzdát.
Čas, kdy narostly mu křídla,
nastává už s každým dnem.
Cesta bez smyslu a dlouhá
je mu stálým tajným snem.
3.
Za přeludem cíle hnal,
ze světa krás nevzal si nic.
Šel jen za ubohou vidinou,
co nedala mu žádný zisk.
Na své chyby přišel po letech,
ve stařeckém křesle seděl.
Na nápravu bylo pozdě,
když k postavě s kosou hleděl…
Ref 3:
Zírá na tu krásu kolem,
nemůže tu zůstávat.
Životu teď dává sbohem,
cestu svou když nechtěl vzdát.
Čas, kdy zmizely mu křídla,
nastal a on bloudí tmou.
Cesta ubohá a dlouhá
jedinou je vzpomínkou…
|
||||
2. |
Zase po mně jdou
02:05
|
|||
|
Zase po mně jdou,
cestou dlouhou,
průmyslovou zónou,
já nevrátím se, co jen dělat mám?
Na cestách k pokladům,
někde v kopcích mezi poli stojí dům,
mašina se třese, horko nevnímám.
Jednou bych rád došel
v tenhle dům
a nemusel se bát,
že ráno vstávám, je v tom mnohem víc,
že večer když jdu spát
někdo tam za dveřma mýma bude stát
a výt jak vlci vyjou na měsíc.
Když projdeš tímhle sklem,
rudým peklem a pak podíváš se ven,
vdechneš vánek za pár bezpointních vět,
tak zjistíš, že se dá,
i když většinou to jinak vypadá –
– že nikdy už nevrátíš se tam zpět.
Zase po mně jdou…
|
||||
3. |
||||
|
Když je noc a nechce se ti spát,
přilétne víla, co sny ji doprovází,
když je noc – a to se může stát,
můra je v koutku zalezlá.
Magická moc pak vzduchem zavíří
a život bájným lidem dává,
jen mávne hůlkou a k tobě zamíří,
do ouška tiše zašeptá:
Popadla mě múza, jako z lahve džin,
jako déšť, co buší na hradbách,
Bože, to je hrůza tenhle dávný čin,
jako krev, kterou máš teď na rukách.
Vstupte s námi do světa rytíře Romualda,
Odkazu dračích jezdců, trubadúra Marigolda,
chystá se odveta ve víře v odpuštění,
z rozkazu krále čeká nás vykoupení.
Vstupte s námi do světa Romea a Julie,
může se stát, že najdete v něm zalíbení,
Shakespeare byl popleta – láska všechny přežije,
nechte mě spát, než zjistím, že byl všechno jenom sen!
Když je noc, usnou myšlenky mý,
jen starej fízl zanadává,
dvě zkřehlý ruce na klíně schoulený,
hlava už léty šedivá.
Bylo jich moc, když táhli na Perštýn,
možná tě trápí svědomí
a možná ne, to se nikdo nedoví,
bils lidi do bezvědomí...
Ztratila se múza, dám si z lahve gin,
jako déšť, co buší na hradbách,
Bože, to je hrůza tenhle dávný čin,
jako krev, kterou mám teď na rukách.
Vstupte s námi do světa rytíře Romualda,
Odkazu dračích jezdců, trubadúra Marigolda,
chystá se odveta ve víře v odpuštění,
z rozkazu krále čeká nás vykoupení.
Vstupte s námi do světa Romea a Julie,
může se stát, že najdete v něm zalíbení,
Shakespeare byl popleta – láska všechny přežije,
nechte mě spát, než zjistím, že byl všechno jenom sen!
Vstupte s námi do světa fízlů a dekadence,
úplný bezmoci a čekání na spojence,
kde číhaj na svůj díl ztracený existence,
nechte mě spát, než zjistím, že byl všechno jenom…
Vstupte s námi do světa rytíře Romualda,
Odkazu dračích jezdců, trubadúra Marigolda,
chystá se odveta ve víře v odpuštění,
z rozkazu krále čeká nás vykoupení.
Vstupte s námi do světa Romea a Julie,
může se stát, že najdete v něm zalíbení,
Shakespeare byl popleta – láska všechny přežije,
nechte mě spát, než zjistím, že byl všechno jenom sen!
|
||||
4. |
O hrdinství
02:55
|
|||
|
1.
Bez jména chtěli snít,
jít svojí cestou dál,
však místo pro ně nemají.
Draku hlavu tít,
když pověřil je král
a důvod stejně neznají.
Že měli pravdu mít,
kdo jim to nakukal?
Pak se pousmál.
R:
Odměnu chtěl dát,
já se musel tomu smát,
jako každé ráno říkal: „To se stává.“
Do oběda spát,
u kamen se v teple hřát,
hrdina se nevzdává!
2.
Pole, louky, lán
a drak otevřel chřtán,
jednou tít, to někdy nestačí.
Jen hrdostí svou hnán
a v básně pokládán,
tak proč ne? Bestie se nasvačí.
Občas padne i ten král
a lid ho oplaká,
k boji povolán.
R.
3.
Pak došli až v ten kraj,
kde hledaný byl ráj,
jídla dost a víno v potocích.
Tak hudbo k tomu hraj,
my stvořili jsme báj,
hrdinství a šrámy na bocích.
Byl to onen čas,
kdy na každého z nás
čeká převozník.
R.
R2:
Tak jen rukou mách,
taky sníval o hvězdách,
jako každé ráno říkal: „To se stává.“
Loďka zastaví,
jenom tiše zaváhá,
jejich vlajka zamává…
|
||||
5. |
Albatros
02:04
|
|||
|
1.
Častou zábavou mají námořníci
chytat vznešené mořské albatrosy.
Nedbale zbloudilé cestující,
jež provázejí loď přes vodní masy.
2.
Když je pak na prkna paluby položí,
jen žalostně nechají svá velká bílá křídla,
ti zostuzení tvorové, kdysi králi moří,
jak vesla studu podél boků zplíhat.
Ref.:
Častou zábavou mají námořníci
chytat vznešené mořské albatrosy.
Nedbale zbloudilé spolucestující,
jež provázejí loď přes vodní masy.
3.
Okřídlený poutník, jak se neobratným stává…
Nedávno tak krásný byl, teď k smíchu je, až bída!
Tamten dýmkou dráždí ho, smích se smíchem se střídá
a tenhle imituje mrzáka, co dřív se sluncem se vídal.
Ref.
4.
My podobní tolik jsme tomu mračen králi,
co pro střelce posměch má a osobně zná se s bouří,
vyvržen však na souš, kde smích rozléhá se v dáli,
křídla jeho volnosti se mu proti chůzi bouří…
Ref.:
Častou zábavou mají námořníci
chytat vznešené mořské albatrosy.
Nedbale zbloudilé spolucestující,
jež provázejí loď přes vodní masy.
Častou zábavou mají námořníci…
|
||||
6. |
Sen
04:06
|
|||
|
Než se dokonale bílý sníh
potopí do nekonečně hlubokých vod,
přijde ta nejlepší z nejlepších,
její výjimečnost bude vhod.
Její úžasně perlivý smích
zazvoní absolutně černou tmou,
jako na povel se rozední
a my proklejem noc minulou...
1.:
Zase sedím u facebooku,
otevřenou stránku na tvý fotce,
zas se dívám do tváře
co nedává mi spát.
V mysli svírám tvoji ruku,
pláču na pohovce, když
ze dveří se line záře,
stát!
2.:
Odkud je ta kráska, která
vstoupila mi do dveří
a pročpak na mě kyne, když
ji vidím poprvé?
Ne, tohle není člověk, tohle
snad nikdo neuvěří,
průšvih z toho plyne,
když mě kouše do krve - já prosím...
R1.:
Ne, nech mě být
(nech mě být)
s jinou dívkou chtěl bych jít
(chtěl bych jít)
jenom sám,
všechno, co chceš to ti dám
(všechno mám)
všechno mám,
jenom tebe nezvládám,
tak netrap už mě dál!
3.:
Tak se u mě zabydlilo
děvče s moc ostrými zoubky, které
tu a tam si hryzne
nebo rejpne pod nehty,
ale jinak to, co bylo,
vlastně není až tak zlý, vždyť
hodná je a obětavá,
asi jako ty - tak prosím...
R2.:
Ne, nechoď pryč
(nechoď pryč)
vezmi na mě třeba bič
(nebo hůl)
nebo hůl,
když cit se mění v sůl
všechno mám
(to ti dám)
jenom tebe nezvládám,
tak prosím, trap mě dál!
Mě se to líbí...
R3.:
Dát místo lásky zklamání,
(člověk se neubrání)
těmhle prapodivnejm snům
(když se blíží svítání)
když se blíží zase den
(ze spaní se budí ten,)
kdo ve sny uvěřil...
|
||||
7. |
Za zvuků písní
03:12
|
|||
|
1.
Za zvuků kytar ty sedíš, sedíš sám.
Za zvuků fléten smutně hledíš k hloučku opodál…
Ty znáš už naše triky, ostré klouby tvrdé pěsti.
Tohle setkání už vyvolá jen záchvat
nenávisti…
2.
Za zvuků houslí týdny plynou… Plynou dál.
Za zvuků basů zradě po roce už by ses možná smál.
Stále máš svoji hrdost a nevzdáš se lehce,
tak nač odpouštět tomu, kdo to nezaslouží, ani nechce.
Ref.:
Já vím, že rána kudlou v zádech zabolí,
že těžko věřit tomu, kdo zkratku k zisku si zvolil,
však všichni chybujem a někdo občas napraví
chyby, co vítr za čas stejně odvane na smetiště dějin.
3.
Za zvuků bubnů srdce s hlavou lítý boj svádí.
Za zvuků klavíru jen těžko touhám bývalým
vzdorovat, jestliže máš šanci jedinečnou
nebýt páté kolo u vozu, nebýt atrapou člověka zbytečnou…
Ref.:
Já vím, že rána kudlou v zádech zabolí,
že těžko věřit tomu, kdo zkratku k zisku si zvolil,
však všichni chybujem a někdo občas napraví
chyby, co vítr za čas stejně odvane na smetiště dějin
4.
Za zvuků zpěvů staré omyly nám vydrží.
Za zvuků písní ale rychleji ty roky poběží.
Život jeden je, tak netrapme se zlostí.
Stačí se zvednout z kolenou, skočit do náruče příležitosti.
Ref II.:
Já vím, že rána kudlou v zádech zabolí,
že těžko věřit tomu, kdo zkratku k zisku si zvolil,
však všichni chybujem a někdo sebe napraví,
i celý život, co vítr odvane na smetiště dějin
Já vím, že rána kudlou v zádech zabolí…
Všichni chybujem, někdo sebe napraví…
|
||||
8. |
Bezejmenná
03:17
|
|||
|
Jsi moje všechno,
jsi luční kvítí,
jsi poslední světlo,
co do tmy mi svítí,
jsi první nádech,
na vodě prám,
když ležíš na zádech,
já všechno ti dám…
Jsem víla čistá,
jsem luční motýl,
jsem kamenitý břeh,
když opře se ti o kýl
lodi, kterou vítr
na moře hnal,
jsem jenom tady,
ani o kousek dál!
-sám, zůstane sám-
Jen zůstaň tady,
já budu stát vedle tebe,
dotýkat se loktem,
ani ruka nezazebe,
sevři mou dlaň
a já ti snesu kousek nebe,
láska jak trám!
Když jinak nedáš,
já chvíli budu stát,
ale brzy musím jít
a nebudu ti lhát,
ty pochopit to nechceš,
já budu se jen smát,
co dělat mám?
-Sám, zůstane sám-
Jsem tvoje všechno,
jsem luční kvítí,
jsem poslední světlo,
co do tmy ti svítí,
jsem první nádech,
na vodě prám,
ale lásku,
tu pro jiného schovávám.
Jsi neodolatelná,
už nikdy nechci jinou,
jsi kamenná skála,
co nejde rozbít silou.
Jsem zakázaný ovoce,
co nemůžeš mít,
tak už přestaň snít!!!
-sám, zůstane sám-
Sám, zůstal sám, zůstal sám, zůstal sám…
|
||||
9. |
Melodií hloupou
03:30
|
|||
|
Když se chmury blíží,
když se nuda naklání
zpoza černobílejch mříží,
hudbou zpět jí zaháním.
A když ze svýho kotce
přece jenom vyleze,
já zavolám svoje lovce
a uděláme z ní bezdomovce.
R:
Tou melodií hloupou,
co zní v uších celej den
naplněnou touhou,
tak přijď ji zahrát sem!
R2:
Chceme se jen smát
a do rána svý písně hrát,
jenom kotě v botě spí,
tak pozdraven buď na stokrát.
Ta hudba krajem zní
i v údolí se rozletí,
tak měj ji trochu rád,
tak končí píseň poslední!
|
||||
10. |
Babičce
02:32
|
|||
|
Zda věříš a nebo nevěříš?
Těžko říct, když životy jsou v sázce.
Kmotřička si práci najde spíš,
pak je těžký vymlouvat se lásce.
Když anděl na perutích přiletí,
zase černýmu vozu z dálky máváš.
Ne, nejsou slzy dojetí,
marnou práci po čtvrthodině vzdáváš.
Když anděl na perutích přiletí –
– to se vážně, vážně občas stává…
|
||||
Třetí sloka Pisek, Czechia
Folk band from Písek (CZ)
Members:
Josef Novák
Anna Cibulková
Petra Nováková
Vojtěch Kopáček
If you like Třetí sloka, you may also like:
Introspective pop songs with transcendent melodies offer a joyful meditation on staying present in a world that often moves too fast.
go to album
The Texan sibling indie-folk duo is back with a new album that is filled with sweeping, cinematic tracks.
go to album
Nippon Acid Folk 1970-1980
by Time Capsule
The experimental spirit permeating this collection of Japanese acid folk foreshadowed the arrivals of city pop, the psych revival, and folktronica.
go to album
Would the Light Hold Me
by Oceanique
Celtic-inspired instrumentation, delicate harmonies, and reflective lyrics abound on the sisterly indie-folk duo's debut album.
go to album
Beautifully played and full of moving vocal performances, the Bay Area singer/songwriter's latest is a stellar work of art.
go to album
Feel The Ground You Walk Upon
by Lewis McLaughlin
Old-fashioned fiddles harmonize with rippling synths on the Scottish singer-songwriter's latest collection of original folk songs.
go to album
A new record from Danish outfit SUNDAYS is replete with melodic hooks and punchy vocals.
go to album
